Vaše realizace interiéru soukromé polikliniky Health+ nedávno získala ocenění Big See v kategorii "Civic". Jak jste tuto zakázku získala?
ZUZANA: Z polikliniky Health+ na mě dostali doporučení. K většině zakázkám se dostanu tak, že na mě klient od někoho dostane pozitivní referenci.
Nemocniční prostředí je u nás často vnímané jako neuspokojivé, depresivní a zastaralé. Jak ho vnímáte vy sama?
ZUZANA: S tím musím souhlasit. Velká část mé rodiny pracovala v nemocnici, dá se tedy říct, že je to pro mě blízké prostředí, nemocniční areály mě vždy fascinovaly. Měla jsem díky této osobní zkušenosti možnost uvažovat o návrhu nejen z pozice pacienta, ale i zaměstnance.
Nemocniční prostředí ale bohužel zastaralé a neuspokojivé je. Často vidím příklady, že se obmění vybavení, přesto ale působí výsledek rozpačitě, naprosto neinovativně a zastarale, postrádá komplexní řešení a přesah. Většinou je vybaví dodavatelská/projekční firma naprosto standardizovaným řešením.
Máte pocit, že se situace zlepšuje? Napadá vás konkrétní pozitivní příklad?
ZUZANA: Upřímně, velké zlepšení zatím nevidím. Pozitivním příkladem může být budova Emergency Fakultní nemocnice v Hradci Králové. V případě čekárny je patrná snaha o návrh veselejšího interiéru, zakomponování kvalitního mobiliáře (v tomto případě byly použity pantonky), ale na levnějších materiálech typu lino je již vidět opotřebení, florální motivy jsou až příliš dekorativní. Myslím si, že prostor čekárny mohl být navržen více nadčasově.
Health+ je soukromá nemocnice, stran rozpočtu tedy dokáže být jistě velkorysejší, než státní zařízení. Měla jste ale od klienta nějaké konkrétní omezení? Požadavky vázané na specifickou funkčnost? Požadavky od lékařů?
ZUZANA: Konkrétní požadavky klient určitě měl, jde o velmi specifické prostředí - povrchy musely být dezinfikovatelné, omyvatelné. To hodně omezilo výběr, protože v případě sedacího nábytku pak lze pracovat například pouze s plastem, kůží či koženkou. Tato poliklinika má široké spektrum specializací - internu, kožní, psychologa, oční, fyzioterapii, stomatologii a dentální hygienu. Každá z těchto specializací má jiné požadavky na rozmístění přístrojů, úložné prostory, i samotný pohyb lékařů a sester v prostoru. Ukočírovat návrh byla docela výzva, protože dané místnosti byly navíc dost malé a řešil se každý centimetr.
Právě prostředí může v nemocnicích nebo lékařských zařízeních hrát i zásadní roli pro psychiku nemocného pacienta. Jaké prvky nebo detaily jsou v interiéru použité k navození vhodné atmosféry?
ZUZANA: Podle mě je zásadní celkový pocit z interiéru, který pacient má. Nejde o to, aby seděl na předraženém designovém křesle. Je to o vhodné volbě materiálů, barev, osvětlení, zaměření na haptiku - jaký bude mít pacient dojem z materiálu mobiliáře, na který usedá, zda má vhodnou výšku sedáku a područky - zvlášť pokud se z něj bude zvedat někdo s omezenou mobilitou atp. Důležité je zaměřit se na cílovou skupinu - jaká věková kategorie bude dané zařízení navštěvovat. Tomu pak má být přizpůsobený vhodný návrh vybavení. Nemocniční interiér by měl splňovat přísné nároky na čistotu a provoz, přesto by měl působit útulně. V případě polikliniky Health+ bylo cílem, aby prostor vzbuzoval příjemné pocity hřejivosti a klidu. Je třeba zaměřit se na každý detail, ve většině ordinací působí nevzhledně například zásobníky na mýdlo, dezinfekci a papírové utěrky. Zde jsme spojili estetickou hodnotu a praktické využití: zásobníky jsou skryté ve výklopných skříňkách se zaoblenými rohy a zrcadlovou plochou. V návaznosti na novou vizuální identitu polikliniky jsme navázali zaoblením rohů stěn a nábytku. Díky tomu se podařilo prostory výrazně zjemnit.
Základem vaší práce jsou soukromé interiéry, jaké rozdíly v uvažování přinesla realizace interiérů nemocnice?
ZUZANA: Kromě soukromých interiérů se věnuji i designu kanceláří. Dříve jsem pracovala také jako filmová architektka, set designérka. Vyhovuje mi širší rozptyl práce, nebavilo by mě zaměřit se pouze na jedno odvětví.
Realizace interiéru nemocnice mi pomohla pohybovat se v přesně určených mantinelech, přesto se ale podařilo přidat interiéru uměleckou hodnotu. Zároveň jsem vnímala, že návrh zdravotnického zařízení s sebou nese větší zodpovědnost - když něco nebude funkční, zkomplikuje se tím práce lékařů či sester.
Řada velkých českých nemocnic, jako je Bulovka nebo FTN Krč, připomíná město duchů, zdevastované pavilony, opadané omítky, rozpraskané okenní římsy, přestože Krč aktuálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Dovedete si jako designér představit nějaké low-cost řešení, které by minimálně zvrátilo tento trend úpadku?
ZUZANA: Kromě špatného stavu budov je často také nešťastně řešený navigační systém. Lidé pak bloudí, připadají si hloupě a trapně. Ideální je samozřejmě řešit návrh interiérového designéra/architekta současně s grafickým designérem, aby jedno s druhým komunikovalo. Low-cost řešení si určitě dovedu představit. I s omezeným rozpočtem lze prostory oživit a povznést.
Dělala jste si před projektem rešerše? Překvapila vás nějaká konkrétní místa? Nebo řešení?
ZUZANA: Zpracování rešerše pro tento typ projektu pro mě bylo zásadní. Měla jsem problém najít dobré příklady českých nemocničních interiérů. U soukromých poliklinik se často sází na drahé materiály, zřejmě ve snaze působit více prémiově. Takové prostory ale pak postrádají útulnost, civilnost a důvtip. Více pozitivních příkladů jsem tedy hledala spíše v zahraničí. Ještě před studiem designu jsem měla během pobytu v americkém Houstonu možnost navštívit pečovatelský dům pro osoby s Alzheimerovou chorobou a soukromé stomatologické ordinace. Ve srovnání s českými nemocničními interiéry to byl velký kontrast. Působily útulně, skoro až jako obývací pokoj nebo wellness - přesně to jsem chtěla přenést do návrhu polikliniky Health+. Přála jsem si, aby z lidí opadl strach z bílých plášťů a cítili se spíše jako u někoho na návštěvě v obýváku. Při návrzích jsem zvolila metodu HCD (Human Centered Design), která vychází z hlubokého porozumění lidským potřebám. Středobodem se tak pro mě stali zaměstnanci a klienti polikliniky, v nichž má prostor vyvolávat pozitivní emoce.
Součástí interiéru jsou i obrazy, jaké a proč jste vybírala?
ZUZANA: Výběr obrazů a skleněných plastik jsem řešila s kurátorkou programu Vita Bene, který je součástí Health+. Některé z obrazů pochází z rozsáhlé osobní sbírky zakladatele Health+ Oldřicha Šubrta. Tím byl pro mě možný rámec výběru uměleckých děl trochu omezen, přesto jsem za tuto možnost byla vděčná. Většinou se totiž stává, že umění klient do interiéru zakomponovat nechce - buď na to už nejsou finance nebo ho to neoslovuje. Na poliklinice se pořádají pravidelné výstavy - návštěvu lékaře jde tedy spojit s kulturním zážitkem. Přijde mi skvělé, že se díky tomu k umění dostanou lidé všech věkových skupin včetně těch, kteří z vlastní iniciativy na výstavy nechodí. Zážitek z uměleckých děl může pacientům udělat radost, rozptýlit jejich obavy z bolesti či diagnózy.
Jak dlouho samotná realizace projektu trvala?
ZUZANA: Pokud nepočítám čas, který zabral návrh, tak samotná realizace trvala cca 8 měsíců. Hodně koncových prvků se řešilo až během probíhající rekonstrukce, protože se na finální realizaci spěchalo.
Lákalo by vás po této zkušenosti navrhnout i další interiéry jiné nemocnice nebo redesignovat stávající objekt?
ZUZANA: Určitě ano. Realizace polikliniky Health+ pro mě byla velkou zkušeností a výzvou. Vnímám, jak se zvedla kvalita soukromých interiérů, restaurací, kaváren a kanceláří. Myslím si, že nemocniční interiéry by si zasloužily minimálně stejnou péči a pozornost.
ZUZANA BOŠKOVÁ
Zuzana Bošková vystudovala Fakultu architektury ČVUT a design nábytku a interiéru na UMPRUM pod vedením Jiřího Pelcla. Po návratu z Amsterdamu, kde absolvovala stáž u designéra Lexe Potta, založila v roce 2016 vlastní studio zaměřené na design interiéru. Pracovní zkušenosti sbírala také jako filmová architektka / set designérka, a to i po boku takových osobností, jako je dánská filmová architektka Jette Lehmann, dvorní scénografka režiséra Larse von Triera. Ve své práci klade Zuzana Bošková důraz na soulad, vzdušnost a přírodní materiály. Propojuje nadčasovou jednoduchost se specifickým detailem. Finálně navržený interiér vnímá jako výsledek pozorného dialogu s klientem i s prostorem samotným.
