Natálie Majvaldová, influencerka a producentka (@nata_liii)
„Značku Lejaan jsem na Instagramu zaznamenala hned v jejích začátcích. Myslím, že to bylo u modelky Zuzany Stráské, měla povlečení Quiet Jungle, bílou klasiku. Zaujalo mě, že o něm říkala, že je to jako spát v hotelové posteli. To mi ho prodalo,“ vzpomíná Natálie, kdy o povlečení Lejaan slyšela poprvé. Když ho začala používat, dala Zuzaně za pravdu. „Rozdíl to byl nepopsatelný. Když člověk jede do hotelu, tak tam není doma, nepřikládá pohodlí možná až takovou váhu. Ale vytvořit si opravdový luxus přímo doma v ložnici je neskutečně příjemné.“
Po bílé klasice následovalo šedé povlečení Father's Playground a také další bílá sada s proužky Daily Notes. „Pořídila jsem si i péřové výplně polštářů a u těch velmi oceňuji, že se dají prát běžně na 60 stupňů a nic se s nimi nestane. S výplněmi od jiných značek takovou zkušenost nemám. Nechala jsem si doporučit i hedvábný povlak, ten peru raději ručně,“ vypráví Natálie, jak se o povlečení a polštáře Lejaan stará.
Její byt nedaleko pražského Vyšehradu je plný osobitých suvenýrů z cest či analogových foťáků, na první pohled nicméně zaujme opravdu velké množství pokojových rostlin. „Já si to ani neuvědomuju, protože tu žiju, ale když sem někdo přijde poprvé, tak si té mojí džungle hned všimne. Zeleň je pro mě důležitá stejně jako vzpomínky na zahraniční cesty, jako je třeba těžká mramorová váza z antiku z Neapole, kterou jsem musela propašovat v příručním zavazadle,“ směje se Natálie.
Zařizování interiéru Natálii baví, před dvěma lety dokončila rekonstrukci bytu, při níž kladla důraz na některé původní prvky a také na efektivní využití zbytkových materiálů. „Cítím se tu dobře v momentě, kdy mám uklizeno. Když si večer můžu lehnout do načechrané postele a vím, že se ráno probudím, a bude tu hezky naklizeno, tak je mi dobře. V opačném případě úklidem akorát prokrastinuji. Když vstanu a je tu nepořádek, začnu uklízet, což mi pak úplně rozhodí celý pracovní den. Mám radost, že jsem si interiér mohla udělat podle sebe a pocit domova mi samozřejmě dodává i moje kočka,“ vypráví.
Svoji Lejaan kolekci doplnila i vlněným plédem, který ladí se zelenými tóny pokojových rostlin. „Obdivovala jsem ho v showroomu už v létě. Pořádně si ho ale užívám až teď, kdy přišlo chladné podzimní počasí a vlněný pléd se mi najednou krásně hodí.”
Adéla Mitrengová, designérka a fotografka (@adelliem)
Designérku, která stojí za značkou kabelek, oblečení a doplňků ADEMI, povlečení Lejaan poprvé zaujalo rovněž na Instagramu. „Hodně sleduji český design a české výrobce, takže se mi Lejaan začal na sociálních sítích ukazovat pravidelně. Od začátku se mi líbilo, že jde o minimalistické povlečení bez jakýchkoliv vzorů a potisků, což u jiných českých značek není zas až tak běžné. Dala jsem také na doporučení lidí v mém okolí, kteří povlečení od Lejaan už měli a chválili si ho,“ vypráví Adéla.
První kolekce, kterou od Lejaan vyzkoušela, byla Week in Porto ve žlutém odstínu. „Ta barva mě hned zaujala. Je vlastně docela atypická, ale zároveň radostná. Obecně jsem se v poslední době začala obklopovat žlutou barvou, takže když jsem povlečení viděla, věděla jsem, že si ho musím pořídit,“ vzpomíná designérka a dodává, že jí žlutá barva skutečně dotváří příjemnou atmosféru v ložnici, a navíc jí i pomáhá se vstáváním. I proto Week in Porto z kombinace lnu, tencelu a bavlny doplnila ještě dalším žlutým povlečením, a sice bavlněným Vanilla Whisper. „Dokáže rozzářit rána i když nesvítí slunce. Nejsem úplně ranní ptáče a žlutá barva mi vstávání zpříjemní,“ přiznává.
Adéla se svým přítelem fotografem Vojtěchem Tesárkem žila nějaký čas v Kodani, což se do interiéru jejich bytu na pražské Malé Straně propisuje detaily, jako jsou barevné lampy či vázy. „Hodně používám barevnou paletu, kterou zároveň utlumuji béžovým nábytkem. Větší kusy nábytku jsou neutrální, ale doplňky jsou většinou barevné. Jako vzpomínku na Kodaň tu máme třeba svícen od značky Hay, fialovou vázu portugalské značky Motel a Miio, kterou jsme dostali od kamarádky, nebo vázu se zelenými vlnkami, kterou jsem tam pořídila v bazaru,” vyjmenovává Adéla.
Když se do bytu na Malé Straně nastěhovali, měla Adéla radost hlavně z toho, že si ho mohou vybavit podle sebe. „Nebyl tu skoro žádný nábytek, byt je hodně prostorný a světlý, takže se tu snadno mohly odrazit oba naše pohledy na interiér. Je to už třetí byt, kde společně bydlíme, každý z nich vypadal jinak. Nyní už začínáme investovat do kvalitnějšího nábytku a právě třeba i povlečení,“ dodává.
Jana Albrechtová, studentka psychologie a influencerka (@czechpsychologist)
Na rozdíl od Natálie a Adély neměla Jana první zkušenost se značkou Lejaan v podobě povlečení, nýbrž ručníků. „Kdysi jsme po dědovi zdědili staré ručníky, takže to byl úplný mišmaš a potřebovali jsme už nové. Když jsem viděla Lejaan ručníky, překvapila mě jejich sympatická cena a přitom jsem z nich měla takový ten hotelový pocit. Pořídili jsme si nejdřív bílé a pak jsme kolekci rozšířili ještě o hnědé,“ vypráví studentka psychologie, která se na svém instagramovém profilu věnuje tématu duševního zdraví.
U povlečení sáhla nejdříve po hnědém setu Grandpa's Atelier a poté po výraznější červené kolekci Japanese Spirit. „Líbí se mi celková estetika značky. Prezentace je jemná, vkusná, nic přeplácaného. Oceňuji i to, jak jsou spolu barvy navzájem kombinovatelné. Nikdy jsem nebyla designový nadšenec, takže možnost vše jednoduše zkombinovat mi vyhovuje,“ přiznává Jana a dodává, že povlečení Lejaan ložnici podle ní doslova rozzářilo.
„Obyčejné povlečení z fast fashion nemá tu schopnost, že by vás pokaždé lákalo se do peřin zachumlat. Lejaan vytváří příjemnou atmosféru s pocitem, že si člověk jde do postele opravdu odpočinout a pořádně se vyspat. Nevím, jestli to není placebo efekt, ale mám pocit že od té doby, co mám povlečeno v Lejaanu, lépe a kvalitněji spím. V ložnici se najednou cítím úplně jinak,“ vypráví nadšeně. U povlečení s vyšším podílem tencelu oceňuje také to, že se tolik nemačká. „S pořízením Lejaan jsem ale paradoxně začala povlečení žehlit. Víc mi záleží na tom, jak vypadá a jak se v něm cítím,“ přiznává.
V nuselském bytě, kde Jana žije se svým snoubencem, hraje hlavní roli spousta knížek i vzhledem k tomu, že Jana dokončuje studium psychologie. „Je na nich hezky vidět můj profesní rozvoj. Ale mám ráda i beletrii, i tam je na výběru témat vidět mé dospívání,“ popisuje. Jako doma se v bytě cítí i díky určité neupravenosti a nedokonalosti. „Jsem docela bordelář a vlastně mi to nějak nevadí. Když si tu perfektně uklidíme nebo i přijde úklidová služba, tak si řeknu, že je to hezké a chtěla bych to tu takhle mít pořád. Ale přitom bych to vlastně nechtěla. To, jak tu běžně fungujeme a je to nedokonalé, vytváří skutečný pocit domova.“
Článek vznikl v rámci placené spolupráce.
