Letos to budou čtyři roky, co jste Totemo založili. Za tu dobu jste stihli vyhrát prestižní RoPlastic Prize i Cenu Czech Grand Design. Je to zkrátka vítězná vlna. Věřili jste svému produktu na počátku tak moc, nebo je to do určité míry i překvapení?
ADRIANA KOLDA: Určitě jsme v produkt věřili, věřili jsme, že je to užitečná věc, která má smysl, aby tu byla, dělala radost a pomáhala. :) Víra v něj byla hlavní složkou, která nás vedla dál. Protože začátky byly těžké. Ale co se týče soutěže a RoPlastic, to jsem opravdu nečekala, podařilo se nám přihlásit na poslední chvíli, chtěli jsme Totemo dostat do světa a vůbec – možnost vystavovat v Miláně pro nás byla velká věc. Já osobně jsem o vítězství ani nepřemýšlela, stačilo mi, že jsme mohli vystavovat u Rossany Orlandi. A hlavně jsme se utkali s projekty z celého světa, takže výhra byla nečekaná. Myslím, že od Milána se to zviditelnilo, a možná bylo i víc vidět, že to děláme už nějakou dobu a že to myslíme vážně a stojíme si za tím. Taktéž :) jsem nečekala, že postoupíme v CGD, nepředpokládala jsem, že budeme mít tolik štěstí v řadě, zdálo se mi to nepravděpodobné. Dodalo nám to energii do další práce a můžeme se dostat mezi více lidí a dělat naši práci stále lépe. Bylo tam také hodně skvělých projektů, takže vítězství pro nás bylo opět velkou věcí a odměnou za tvrdou práci a vytrvalost, velkou dávkou energie.
Jak Totemo vzniklo?
ADRIANA KOLDA: Zakládali jsme ho hned po škole. U zrodu tehdy stálo mnoho lidí – Kateřina Brůhová a Tomáš Hrivnák, Lubor Tůma, který psal první texty, Jakub Dušek, autor prvních fotografií a videí, Vítek Škop zase vytvořil logo a ještě spousta dalších. Proces tvorby provázelo hodně učení se o psychologii vývoje dítěte, hledání nových materiálů a technologií šetrných k životnímu prostředí. Byla to dlouhá cesta testování, zkoušení, ale především hraní.
Z jakého materiálu jsou stavebnice?
ADRIANA KOLDA: Nejprve jsme používali dřevěnou překližku se spojkami z recyklovaných PET lahví. Nedávno jsme ve spolupráci se studiem Pitoresq vyvinuli celou stavebnici z plastu, 100% recyklovanou a recyklovatelnou verzi Totemo Plastic.
Plast a jeho recyklace jsou aktuálně do značné míry trendem, který je ale i zneužitelný v rámci design washingu. Řešili jste i s odborníky, zda je použití recyklovaného plastu ideální volbou?
ADRIANA KOLDA: Recyklovaným plastem se zabýváme již dlouhou dobu, tuto problematiku jsme pojali z mnoha stran. Proto nám trvalo tak dlouho, než jsme vytvořili první verzi. Od počátku myšlenky Totemo bylo mým cílem vytvořit něco z materiálu, který už existuje, a ne vytvořit další už do tak zahlceného prostoru materiálu. Snažíme se to tedy udělat tak, aby to dávalo smysl. Kdybychom chtěli vyrobit miliony a miliony kusů a zahltit trh věcmi, nemělo by to smysl. Ale my jdeme cestou menších množství, která se dají využít více způsoby. Vyrábíme lokálně, co nejšetrněji k životnímu prostředí, a stále se snažíme zlepšovat. A proto je Totemo vyrobeno tak, aby nebylo jen dalším produktem na už tak přetíženém trhu, aby dokázalo co nejdéle bavit co nejširší spektrum lidí, aby se dalo využít k mnoha účelům, k mnoha hrám. Je pro všechny – pro mladé i staré. V našem malosériovém případě má tedy recyklovaný plast smysl, snažíme se, aby celá výroba byla udělaná tak, aby dávala smysl. Také zpracování recyklovaného materiálu je maximálně čisté, a to i na úkor času a vyšších výrobních nákladů.
Jak se plasty zpracovávají, než z nich vznikne hra?
ADRIANA KOLDA: Používáme plastový odpad z České republiky, který se tvaruje tepelným stlačením. Proces probíhá za co nejnižší teploty, aby se z plastu neuvolnily škodlivé látky. Využití recyklovaného plastu je pro nás důležité hlavně kvůli tomu, že už nemusí vznikat další nový materiál. Snažíme se přemýšlet o tom, co jako společnost předáváme dalším generacím neustálým vytvářením nových výrobků a co se děti naučí, když se odmalička setkávají s recyklovanými věcmi a s principem koloběhu.
Lze shrnout, jaká jsou pro plast pro a jaká i teoreticky proti?
ADRIANA KOLDA:
Proti: Je náročnější na zpracování a rozhodně je zpracování dražší a pracnější. Také nemáme stabilní barvy, protože odpad je pokaždé jiný. Takže vždy vyrobíme jen omezený počet kusů určité barvy. Není to přírodní materiál, teda je až příliš dlouho trvající. :)
Pro: Je hladký na dotek. Je voděodolný a pružnější a není potřeba další materiál na výrobu další věci. Vydrží dlouho.
Při navrhování stavebnice jste spolupracovali také s psychology. Co pro vás při tom bylo důležité?
ADRIANA KOLDA: Snažili jsme se vytvořit hru, která baví jak děti, tak dospělé a propojuje generace. Stavebnici, která odemyká skrytý potenciál a kreativitu. Totemo s vámi může být už od narození jako závěsný kolotoč nad postýlkou, poté jako stavebnice a nakonec jako doplněk do bytu nebo dětského pokoje. Stimuluje představivost, rozvíjí prostorové vnímání a podporuje sebeuvědomění v tvůrčím procesu. Hraní uvolňuje napětí, soustředíte se jen na přítomný okamžik a všechno ostatní jde stranou. Během pár minut se dostanete do stavu hravého flow, které si pamatujete z dětství. Obzvláště pozitivní ohlasy jsme při hraní s naší stavebnicí zaznamenali u autistických dětí.
Jak se jednotlivé díly spojují dohromady?
ADRIANA KOLDA: Plastovými spojkami, a to jak v plastové, tak v dřevěné verzi. Navrhli jsme je tak, aby se oba materiály daly kombinovat v jedné stavebnici. Při jejím vytváření mi záleželo na tom, aby měla co nejmenší limity, takže máte nekonečno možností, jak spojky použít. Dají se přichytit na okrajích tvarů nebo uvnitř otvorů. Otvory tak mají nejen funkci estetickou, ale i konstrukční. Některé spojky jsou i otáčecí a můžete jimi celé dílo rozpohybovat, případně vytvořit úplně novou akční interaktivní hru, kde může vzniknout dělo na kuličky, kuličkodráha, otáčecí mlýny a mnoho dalších věcí, které stvoří vaše fantazie.
Snažíte se maximálně využít i obal, který není třeba vyhodit, ale slouží dál ke tvoření... Máte nějaký lokální nebo zahraniční vzor, který lpí na podobném konceptu tzv. cradle to cradle?
ADRIANA KOLDA: Ano, snažíme se, aby byl obal použitelný. Nemáme žádnou konkrétní inspiraci, myslím, že ale určitě něco už existuje. :) Od začátku jsme chtěli jít co nejvíce bez obalu, protože nám to dávalo největší smysl, ideální pro nás je, když stavebnice není nikdy schovaná v krabici a je stále součástí prostoru a vždycky inspiruje, když kolem ní procházíte, když si zrovna aktivně nehrajete. To je jeden z důvodů, proč se dá krabice plně využít k tvorbě a splyne s dílem a hrou. :) Pokud ale krabici pošleme, musíme ji ještě zabalit pro přepravní společnost do recyklované krabice, ale i na tom pracujeme. :)
Pamatujete si vy z dětství hračky, které pro vás byly určující? Které si vždy při vzpomínce na dětství vybavíte?
ADRIANA KOLDA: Ano, je jich asi několik, tužka a papír určitě, tužky se používaly nejen k vybarvování, ale i ke stavění a měly různé osobnosti podle barev. Panenky a lego mě samozřejmě také neobešly, ale největší zábavou byl rozmanitý svět kolem. Knihy a kuchyňské krabice byly skvělými domečky pro panenky. Ze zeleniny se také dalo vyrobit cokoli. Maminka mě naučila, jak si z kedluben vyrobit volský povoz, s jakým si hrávali, když ještě nebylo tolik hraček. Takže celý byt nebo zahrada byly hřištěm a hračkou. Všechno malé bylo velké. Největší divočinou byl asi les, který nakonec nejvíce slouží jako inspirace pro Totemo. V lese najdeme všechno.
Zmiňujete, že pozitivní ohlasy má vaše hračka u autistických dětí. Máte pro to nějaké vysvětlení?
ADRIANA KOLDA: Myslím, že to může být řada věcí, určitě jich je vícero. Každý tvar je jiný, takže se neokouká a nezačne nudit. Pro autistické děti může být velký problém zaujmout je něčím, co rozmanitost tvarů dokonale zvládne. Dále to může být spojování spojek a tvarů, jednotlivé přepínání dílků může být podnětné.
Totemo na mě působí jako synonymum pro kreativitu. Ohňostroj nápadů. A trochu mě napadá spojitost se stavebnicí Merkur, která ve své době měla do určité míry podobné ambice. Hrála jste si vy sama s Merkurem?
ADRIANA KOLDA: Merkur jsem nikdy neměla, ale chtěla jsem ho. : ) Princip spojování dílků je asi podobný, ale hlavní rozdíl je v tom, že Totemo můžeš spojit kdekoliv, snáze něco postavíš a taky mozek při hraní si s Totemo pracuje jinak, Merkur je podle mě logičtější a konstruktivnější, Totemo jde spíš směrem k uvolnění a budování intuice, i když spojíte dva stejné dílky, vždycky z toho vznikne něco jiného, něco, co jste ještě neviděli. : )
Rozmanitost tvarů nabízí vždy nové možnosti.
Vy jste studovala design u dvojice Olgoj Chorchoj. Zaujalo mě, že nejste jediná, která „utekla“ do prostředí hraček. Podobně na tom je třeba dvojice My dvě. Myslíte, že v tom hraje roli to, že jste žena?
ADRIANA KOLDA: Je mnoho mužů, kteří vytvořili skvělé hračky, i v ateliéru Olgoj Chorchoj. Ať už v České republice, nebo ve světě, snad jedny z nejznámějších jsou dílem mužů. Proto si myslím, že to nemá žádnou
souvislost.
Design hraček u nás má dlouhou tradici. Z plastu tvořila i obdivovaná Libuše Niklová, jejíž zvířátka se dostala do všech učebnic designu... Co myslíte, že jsou ty hlavní ingredience, které udělají design nadčasový, nesmrtelný?
ADRIANA KOLDA: Ale pro mě je to fakt, že obsahuje řešení, která pozdější vývoj nezpochybní a obstojí v jiných podmínkách, než v jakých vznikla. Konkrétně návrh Libuše Niklové je krásný, jednoduchý, nemá nic navíc, používá málo, ale jasných prvků, tvar není až tak dopovězený, myslím, že je to také jedna z důležitých věcí – nechává prostor pro fantazii. Tím pádem je vždy včas aktualizován těmi, kdo se na hračku dívají. Je to také skvělá shoda materiálu a tvaru a potřeb dítěte nebo rodiče.
Plánů máte s Totemo hodně. Spolupráce s ilustrátory, nové produkty. Lze to vše zvládnout i bez pomoci investora zvenčí? Je Totemo značka, které se na trhu daří i finančně a je schopná vás uživit?
ADRIANA KOLDA: Totemo bylo od počátku projektem s malým rozpočtem, vznikal po večerech, za pomoci přátel a lidí, kterým se líbil a připadal jim smysluplný, za výměnný obchod nebo symbolickou odměnu nebo kteří jen chtěli projekt podpořit. Takže to byli první investoři, všichni, kteří pomohli, protože věřili, že to má potenciál a má smysl, aby to bylo. Bez těchto prvních investorů by to určitě nebylo možné. Dále jsme potřebovali dlouhý čas na testování, které stojí peníze. Když jsme pak překonali tuto počáteční fázi, chtěli jsme stavebnici zpřístupnit co největšímu počtu lidí. Proto výroba musela probíhat ve větším množství, což je velmi nákladné. Zároveň jsme chtěli udržet lokálnost a kvalitu. Takže buď máte vlastní úspory, které do toho můžete investovat, nebo v našem případě už máme investory, kteří se podílejí na vývoji a jsou součástí týmu. Tak můžeme stále vylepšovat v kratším čase. Takže vybudovat značku nebo produkt, jenž je kvalitní a vyrábí se v České republice a je finančně dostupný a ještě živí celý provoz lidí, kteří se o něj starají, je myslím velmi náročné, aspoň v našem typu projektu. Je třeba mít buď velké úspory, nebo investora, který projektu věří tak jako vy. My jsme ve stadiu, kdy rosteme, ale také stále vylepšujeme, snažíme se vše vracet zpět do vývoje a vylepšování výroby a snažíme se být dostupnější, šetrnější k životnímu prostředí. A vylepšujeme nové technologie, s kterými pracujeme. Chtěli bychom být blíže našim zákazníkům. Plánů máme mnoho. :)
Obdobné články najdete také v tištěném měsíčníku Nové proměny bydlení v rubrice Řemeslo.
FOTO: VOJTĚCH VEŠKRNA, HELENA NEHASILOVÁ, TOTEMO
