Žije napůl v Americe, skládá hudbu pro filmy, reklamy i pro sebe a spolupracuje s největšími hvězdami Hollywoodu. První opravdový domov ale našel Karel Havlíček až v pražském Karlíně.
SOUKROMÉ PATRO Z nejklidnějšího a nejvyššího podlaží členitého bytu je bývalou výtahovou šachtou vidět do kuchyně.
Majitel bytu vzpomíná: "Měl jsem přesnou představu a taky spoustu požadavků, proto trvalo dlouho, než jsem tenhle byt objevil. Chtěl jsem něco netradičního, inspirativního, co bude mít ducha a kde se mi bude dobře pracovat. Hledal jsem místo zajímavé a dost velké, aby tu měl můj bratr-dvojče apartmán, potřeboval jsem i studio, garáž a přál jsem si mít terasu. Moje tehdejší přítelkyně architektka mi tehdy doporučovala jeden objekt za druhým a já všechno odmítal tak vytrvale, až začala být trošku naštvaná.“
TENHLE, NEBO ŽÁDNÝ
Dům, kde dnes Karel žije, stál dřív než Národní divadlo. Původně sloužil jako sklad řepkového oleje, který se používal na svícení do lamp. Než se z něj staly byty, skladovala se tu ještě kukuřice a vyráběly motory. „Celá zadní stěna domu šla pryč, místo ní je dnes prosklení a nahoře přibyla dvě patra. Tehdy byl k dispozici už jen byt 3+kk, který mi připadal moc malý, a pak tenhle, příšerně drahý. ‚Vezmi velký, nebo nic!‘ zavelela přítelkyně Barbora Bencová. Ještě že jsem ji tehdy poslechl,“ vzpomíná Karel Havlíček. Právě ona a její studio B2 Architecture se pak postaralo o celou současnou podobu třípodlažního bytu.
„Ani po deseti letech bych doma nic nezměnil. Je důležité, když člověk žije a pracuje v prostředí, které se mu líbí. Ono totiž ovlivňuje kvalitu života. Pohodlí a celkově dobrý pocit uzdravuje.“Karel Havlíček, hudební skladatel
BULHARSKÝ SOCIALISMUSOtec pracoval jako zahraniční zpravodaj ČTK, a tak rodina několik let bydlela například i v Bulharsku.Takhle to tam vypadalo.
KUBISMUS V KUCHYNIPánsky praktická je kuchyň, kde není jediná zbytečná věc. Karel Havlíček nevaří často, raději se stravuje venku nebo si nechá dovézt jídlo domů.
HRA SVĚTLA A STÍNU„Mám rád světlo a stín, které vykreslují obrazce na zdech, a co nejmíň věcí. Je to snové, čisté, dá se tady dýchat,“ říká Karel Havlíček.
TŘI DRUHY TICHA
Prostřední část je pracovní. Je tu byt pro hosty, koupelna, studio se zázemím, a taky kuchyň propojenás obývákem a terasou. Horní část je relaxační, soukromá, stejně jako nejspodnější patro. „Když tady byl brácha, tak jsme si občas museli volat, protože jsme jeden druhého ani neslyšeli. Sám jsem byl taky překvapený, jak moc se liší akustika v různých částech budovy.“ Jedno patro bytu má okna do ulice, další do vnitrobloku. „Když jsem úplně nahoře, slyším jen ptáky a z dálky hluk města, je tu úplně jiné ticho než v ložnici, která se nachází v klidové zóně nejspodnějšího patra,“ dodává spokojeně Karel Havlíček.
OBRAZ OD BRATRAObýváku propojenému s kuchyní vévodí jediný obraz v celém bytě. Karlu Havlíčkovi ho namaloval na míru jeho bratr-dvojče a dal mu název Muž bez ega.
HUDEBNÍ LABORATOŘTyhle zdi, kde za posledních deset let vznikla skladatelova nejlepší díla, stály ještě dřív, než se začalo stavět Národní divadlo.
PATRIOT Z KARLÍNA
„Táta byl novinář, jezdil po světě, proto jsme se jako rodina dost stěhovali. Já sám jsem pak taky hodně cestoval, dodnes napůl žiju v Los Angeles. Rád jsem měnil místa, kde jsem žil, vlastně mi to přišlo normální. Časem jsem zjistil, že mi vyhovuje mít toho v prostoru co nejméně. V Karlíně je mi dobře. Je tady spousta kaváren, umělců, mám tu hromadu známých... Dá se vlastně říct, že je to až komunitní bydlení,“ vypráví skladatel.
VÝHLEDY V LOS ANGELESSkladatel je zvyklý hudbu spojovat s obrazem, jeho americké pracovny měly velmi inspirativní výhled.
TAJEMSTVÍ ÚSPĚCHU
„Někdo si píše diář, já jsem zpracoval do desky Spoken tři roky svého života. Skládám hodně hudbu k filmům, jsem zvyklý si příběhy spojovat s dějem. Dodržuju pravidlo, že zhruba 10 až 20 procent práce dělám tak, jak se to líbí mně. Třeba i zadarmo – ovšem s tím, že to bude podle mne. Komerční zakázka má vždycky limity, které umění deformují, a když někdo začne být dobrý, najednou dělá všechno jen pro někoho. Je důležité to vyvážit a dělat to tak se vším v životě. Čím víc člověk tvoří, tím víc se mu rozšiřují obzory. Tak mne začala zajímati architektura, vizuální umění a jejich propojení. Vnímání pak propojuje jednotlivé aspekty života. Proto je mi bydlení blízké a design důležitý. Vidím v něm tu nadstavbu a rád si ho užívám.“
PO UŠI V MUZICETři roky života vměstnal Karel Havlíček do alba Spoken (autorem loga je jeho bratr).To si po Los Angeles odbude svůj český křest na přelomu září a října.
